Červenec 2011

Ožraní

26. července 2011 v 12:31
- ...ale nebyl jsem až tak ožralý!
- NE? Hodil jsi mým křečkem a zařval Pikaču, volím si tebe.. Potom jsi zalezl do skříně a hodinu křičel, že vchod do Narnie nefunguje. Potom jsi řval na moje auto: OPTIMUSI, já vím, že jsi to ty, PŘETRANSFORMUJ SE!! A zbytek noci jsi strávil vypouštěním bazéna s tím, že hledáš Nema.

19. Eurofest Izola 2011

13. července 2011 v 13:39 Moje kecíky vypuštěné do světa
19. Eurofest Izola 2011 je mezinárodní handballový turnaj ve všech kategoriích ( dorostenci, mladší žačky, ženy atd:..)
Pořádá se každoročně ve Slovinsku v přístavním městě Izole. Účastníci jsou ubytovaní po školách nebo si zaplatí vlastní hotel. Letos byl od 2.7. až do 7.7. 2011. Deně se hrály nanejvýš dva zápasy 2x15 minut, ale ženy a muži 2x20 minut. Večer od devíti hodin hrál DJ Bikeman na hlavním hřišti kousek od moře, jeho musica přestala znít až úderem dvanácté hodiny, kdy jsme šli většinou všichni na kutě, aby jsme druhý den mohli zase hrát, některé zápasy se hrály už v osm hodin ráno. Každý večer byl nějak specifistický. První večer byl poznávací (diskotéka), druhý večer byla diskotéka, třetí večer byly trhy dala se koupit medovina, různé turistické památky, koblížky zadarmo a samozřejmě byla i diskotéka, čtvrtý večer byl maďarský, podával se maďarský guláš a místní děti měli vystoupení, které spočívalo ve zpěvu nebo hraní na různé hudební nástroje. Pátý večer byla volena miss/missák eurofestu, účastníci chodily po červeném koberci přes hlavní hřiště a porota je hodnotila známkami 1-5. Miss byla z Německa a missák ze Slovinska. Poslední večer byly udíleny diplomy a vyhlašování.
A pak se jelo domů.

My jsme třeby hráli i proti Thaiwanu, který přiletěl na turnaj.
I Rakousko nemohlo chybět.

Moře bylo teplé, ježci skoro žádní a až na jeden den kdy pršelo bylo krásně.

Tak a je to tu!

1. července 2011 v 9:41 Moje kecíky vypuštěné do světa
Táák historicky nám započaly první prázdniny, které nechci. Vycházím totiž devítku a celý náš kolektiv a i učitelky my budou strašně chybět. Ještě před měsícem jsem si říkala já přece nebudu brečet. Ale bohužel brečela jsem. Právě včera mi skončila jedna etapa mého života. Z další mám trochu strach, ale musí se to zvládnout. No prostě těch devět let mi bude do života zasahovat pořád a budou mi chybět.